Neoprávněné převzetí bankovního účtu představovalo v roce 2020 každou druhou detekovanou podvodnou transakci ve finančnictví. Podle anonymizované statistiky případů, které zachytilo oddělení prevence podvodného jednání Kaspersky, narostl podíl těchto incidentů od ledna do prosince 2020 na 54 %, přičemž v roce 2019 činil 34 %. Od roku 2019 převažují především dva způsoby, jak se podvodně dostat k cizímu účtu – modely „zachránce“ a „investor“.

V pandemickém roce 2020 trávili lidé po celém světě mnohem víc času doma a tím narostl i význam digitálních finančních služeb a elektronického obchodování. Podle odborníků to ovšem zároveň znamenalo i podstatně častější využití nástrojů sociálního inženýrství v počítačové kriminalitě. Proto by finanční instituce i klienti měli znát typické způsoby podvodného jednání, aby se mohli lépe chránit.

Nejenže roste počet úspěšně odcizených účtů, ale ve 12 % podvodných incidentů došlo ke zneužití legitimních nástrojů pro vzdálenou správu (remote administration tools, RAT), mezi něž patří třeba aplikace TeamViewer. Díky těmto nástrojům se útočníci dostali k účtům, které chtěli napadnout.

Model „zachránce“ a „investor“

Tým pro prevenci podvodného jednání uvádí, že útočníci používali k napadání cizích účtů dvě hlavní metody, jež převažovaly již v roce 2019. Při využití první z nich se útočník tváří jako „zachránce“ – expert na počítačovou bezpečnost, který uživateli navrhuje určitý postup, aby svůj účet ochránil. Útočníci tvrdí, že došlo k nějakým podezřelým transakcím nebo k pokusům o ně, a nabízejí pomoc. V rámci „záchrany“ pak po klientech banky žádají, aby potvrdili svou identitu pomocí kódu zaslaného v SMS nebo jiné zprávě, případně aby zastavili „podezřelou transakci“ kliknutím na zaslaný odkaz či rovnou přesunuli své peníze na „bezpečný účet“. Útočníci mohou též vyhlédnutou oběť požádat, aby si nainstalovala aplikaci pro vzdálenou správu, aby šlo „problém“ na dálku vyřešit. Často se vydávají za zaměstnance největší banky v okolí a používají maskované telefonní číslo, které budí dojem, že bance skutečně patří.

Druhou metodou je tzv. „investor“. V tomto případě se útočník představí jako zaměstnanec investiční společnosti nebo jako investiční konzultant z banky. Nabídne klientovi, že mu pomůže k rychlému výdělku díky investici do kryptoměn či akcií – stačí rovnou poslat peníze, fyzická návštěva banky není nutná. K využití takové „investiční služby“ je opět zapotřebí, aby potenciální oběť zadala kód či navštívila odkaz zaslaný v SMS nebo v jiné zprávě či notifikaci.