Únik dat nebo interních informací o strategii společnosti, o zákaznících a obchodních partnerech či finančních údajích může způsobit zaměstnavateli nemalé škody. I když si firmy začínají pomalu uvědomovat, že se musejí bránit „útokům zvenčí“, v praxi zanedbávají možnost, že k úniku citlivých informací může dojít především vinou či nedbalostí jejich vlastních zaměstnanců, ať už současných nebo bývalých. Informace přitom často unikají cestami, které nejsou zcela zřejmé.

Problém zvaný flash disk

Malý a šikovný, ale může být zdrojem velkých problémů. Pokud soubory nemůžete nasdílet, nejčastěji sáhnete po USB disku, pomocí kterého je předáte kolegovi, partnerovi v diskusi, vezmete s sebou na jednání. Jenže většina „flešek“ se používá jako nechráněná – podle jednoho z výrobců je hardwarově šifrováno pouze 0,3 % takovýchto zařízení. Při ztrátě, zcizení nebo zapomenutí disku v cizím počítači jsou pak tato data naprosto vydaná všanc.

„Flash disk je problematický i z hlediska bezpečnosti. Jakmile jej totiž zasunete do USB portu, je váš počítač nebo jiné zařízení zpřístupněné pro obsah disku, včetně programů, které nad ním umožní převzít kontrolu někomu jinému,“ říká William Ischanoe, odborník na IT bezpečnost Počítačové školy Gopas.

Živelné využití vlastních zařízení v práci

Čím dál tím více firem umožňuje zaměstnancům využití vlastních zařízení v rámci firemních systémů (BYOD). Už se nejedná o výjimečnou výhodu, ale spíše standard respektovaný většinou zaměstnavatelů. Pro zaměstnance je to jistě pohodlné, navíc toto řešení zvyšuje efektivitu práce, a zejména v malých firmách s sebou nese i snížení nákladů na IT zařízení. Z pohledu specialistů na IT bezpečnost ale představuje noční můru, protože výrazně zvyšuje rizika.

„Zvláště alarmující je fakt, že tři čtvrtiny firem na přinesených zařízeních nevynucují šifrování dat. Takže zatímco firemní systém je robustně a nákladně chráněný, citlivá data mohou unikat přes naprosto nechráněnou komunikaci se soukromým notebookem nebo chytrým telefonem někoho ze zaměstnanců,“ říká k tomu William Ischanoe.

Informace unikají i přes dveře

Je to tak zřejmé, že to řadu lidí ani nenapadne. V moderních kancelářských prostorách, kde se pro členění interiéru využívají lehké příčky a skleněné stěny, je často problematické zvukově izolovat prostory určené pro důležitá jednání. A hovor je pak slyšet i do vedlejších místností. Finančně i provozně nenáročným řešením této situace je využití technologie Sound Masking, která prostor nejen akusticky odstíní, ale i zklidní.

„Sound Masking je zajímavá a v principu jednoduchá technologie – generuje tichý uniformní „šum“ o různých frekvencích, který, pokud vejdete do takto vybavené místnosti, nevnímáte. Tento zvuk je upravený do pásma lidské řeči a optimalizovaný tak, aby překrýval probíhající komunikaci. Kromě odstínění rušivého hluku např. v open space pracovištích se Sound Masking používá právě pro akustické odstínění – zajištění soukromí zasedacích místností nebo kanceláří managementu. Konverzaci sice můžete slyšet, ale není srozumitelná. Mnohdy citlivé firemní informace tak opravdu zůstávají za zavřenými dveřmi,“ říká Andrej Hronec ze společnosti Audiopro, která tuto technologii v ČR zavádí.