Společnost GFI Software říká, že jednou z největších hrozeb se v roce 2020 stanou IoT zařízení připojovaná do firemních sítí. Aktuální případ ransomwarové nákazy v benešovské nemocnici, který z provozu vyřadil počítačovou síť včetně všech přístrojů takže bylo nutné zrušit plánované operace, poukázal na rizika stále většího množství IoT zařízení.

Organizace využívají stále více IoT zařízení ke zvýšení své produktivity, jako jsou například senzory posílající data do výrobních MES systémů, kamerové systémy, dveřní systémy v hotelech či kancelářských budovách, nebo právě zdravotnická zařízení. Podle společnosti Gartner je nyní do internetu připojeno 14 miliard IoT zařízení, přičemž do roku 2025 jich bude na 25 miliard. Podle jiného průzkumu je každé nové IoT zařízení předmětem útoku v průměru 5 minut od svého připojení k firemní síti.

IoT zařízení jsou v podstatě počítače nebo je obsahují a jako taková jsou zranitelná jako jakékoli jiné systémy obsahující operační systém a softwarové aplikace. Nejvíce jsou IoT zařízení v podnikových sítích ohrožena DoS útoky způsobující zpomalení až nedostupnost firemní sítě vedoucí k finančním ztrátám a poškození reputace. Ransomware zase dokáže změnit či úplně vyřadit funkčnost zařízení (například lékařské přístroje), dokud organizace nezaplatí výkupné. Anebo se takovéto IoT zařízení může stát součástí botnetu páchající kybernetické útoky.

Mnoho výrobců IoT zařízení dodává své produkty s defaultně nastavenými hesly, bez možnosti šifrování a s nepravidelnými či žádnými aktualizacemi, což umožňuje útočníkům získat snadno kontrolu nad zařízením a případně i nad celou sítí. Existuje několik obecně užitečných doporučení k bezpečnému využívání IoT:

• Zvolit správné zařízení – Doporučuje vyvarovat se produktů, které neumožňují konfiguraci bezpečnostního nastavení, šifrovanou komunikaci a nemají zajištěnou podporu softwarových aktualizací od výrobce;
• Izolování od produkčních systémů – IoT zařízení by měla běžet v jiné síti chráněné firewallem než jsou produkční stroje a systémy s cílem odstínit kritické aplikace;
• Pravidelná aktualizace – Ihned instalovat aktualizace softwaru či firmwaru, jakmile jsou dostupné – pokud není k dispozici automatizovaný patch management, tak provádět alespoň manuálně.
• Pravidelné zálohování s aktivní ochranou – Aby bylo v případě napadení možno využít čisté, funkční zálohy k co nejrychlejší obnově kritických systémů.

„Případ v Benešově ukázal, že ani rok 2020 nebude pro manažery IT bezpečnosti klidným obdobím,“ řekl Zdeněk Bínek, zodpovědný za prodej GFI Software v ČR a na Slovensku. „Tlak na digitalizaci organizací poroste a s tím také zavádění nových technologií postavených na IoT nebo Industry 4.0. Proto očekáváme, že poroste také poptávka mj. po řešeních typu Kerio Control či GFI LanGuard určených k zachování integrity firemních sítí a eliminaci softwarových zranitelností.“

Obrázek: Zirconicusso / Freepik

Další články GFI Software:

Klíčové parametry efektivní archivace firemní elektronické pošty

GFI Software přináší GFI LanGuard 12.5

GFI: Počet zranitelností vzrostl v roce 2019 o 5 procent

GFI Archiver 15.0: Nové uživatelské rozhraní a vylepšená podpora mobilního přístupu

GFI Software: 7 hlavních předpokladů k vytvoření bezpečného VPN spojení