Odborníci ze společnosti Kaspersky Lab zaznamenali ve třetím čtvrtletí tohoto roku celkový propad počtu DDoS útoků. Na vině jsou samotní vlastníci botů, kteří obracejí svoji pozornost na lukrativnější a bezpečnější způsob využití výpočetního výkonu svých botů – dobývání kryptoměn. Navzdory tomuto faktu ale stále mohou DDoS útoky způsobit velké narušení provozu, i když se jejich strůjci primárně nesoustředí na finanční zisk. Ze zprávy společnosti Kaspersky Lab zaměřené na DDoS útoky ve třetím kvartále vyplývá, že nadále pokračuje trend útoků zacílených na vzdělávací organizace.
V průběhu třetího čtvrtletí byli útočníci nejaktivnější v srpnu a září, což dokládají vysoké počty útoků na vzdělávací instituce, které strmě stouply se začátkem akademického roku. Nejvýraznější útoky ve sledovaném období zasáhly internetové stránky jedné z nejprestižnějších britských univerzit – Univerzity v Edinburgu. Postižen byl také americký poskytovatel webových služeb pro rodiče dětí, které navštěvují soukromé školy v řadě amerických měst – Infinite Campus.
Z analýzy vyplývá, že většina DDoS útoků proběhla v průběhu semestru, přičemž polevila během prázdnin. Téměř k totožnému závěru došla i britská organizace Jisc. Nashromážděná data o sérii útoků zacílených na univerzity prokázala, že intenzita útoků polevila během toho, co byli studenti mimo kampus. Množství útoků zároveň klesá i mimo výukové hodiny. Hlavní nápory DDoS útoků tak byly zaznamenány mezi devátou hodinou ranní a čtvrtou odpolední. To vše naznačuje, že odpovědnost za útoky nesou studenti.
Celkově DDoS botnety mezi červencem a zářím 2018 zaútočily na cíle v 82 státech. Nejvíce útoků zaznamenala Čína, následovaná Spojenými státy a Austrálií.
Ke změnám došlo také v žebříčku top 10 zemí, ve kterých je umístěno nejvíce C&C serverů řídicích DDoS botnety. Stejně jako ve druhém čtvrtletí zůstaly na prvním místě Spojené státy, ale na druhé místo se posunulo Rusko a třetí skončilo Řecko.
„Hlavní hnací silou jakékoliv kyberzločinné aktivity je zisk. Ten nicméně nemusí být pouze finančního charakteru. Příkladem toho jsou DDoS útoky na univerzity, školy a další vzdělávací instituce, za kterými s největší pravděpodobností stojí samotní studenti, kteří chtějí znepříjemňovat práci svým kantorům nebo jednoduše oddálit test. Zároveň nejsou tyto útoky prováděny za pomoci botnetů, kterými zpravidla disponují profesionální kyberzločinci. Zdá se, že ti se nyní více soustředí na nelegální těžbu kryptoměn a občasné výnosné útoky. Iniciativa, kterou předvádějí žáci a studenti, by mohla být za určitých okolností brána rezervovaně, kdyby ovšem nezpůsobovala napadeným organizacím reálné škody. Je tedy nasnadě, aby se i vzdělávací instituce více zajímaly o svoje kybernetické zabezpečení a připravily se na podobné útoky,“ komentuje Alexey Kiselev, člen DDoS Protection týmu ve společnosti Kaspersky Lab.